Инязор

Википедиясто материал - аорев содамкундосто

Inäzoro — ěrzäń raśkemolemań kočkaź prävtozo, veti sonzě tevtneń, korty-tei ěrzäń raśkemolemant́ peĺde, sy meĺs dy ked́čeĺksty Atäń Ězement́ peĺde kortavksluvtněń, kemeksty Atäń Ězemeń Vemeĺspramonzo dy Vemeĺssamonzo, Inäzoroń kojtneń koräs maksy karmavtomat Atäń Ězems sovicätneneń; ěrzäń raśkeń prävt, kirdicä. Inäzoro valoś lisi kavto valtneń ějstě — "Ine" dy "azor".

Tečiška

Inäzoroś kočkavi kojsodyeń vajgeleń lamočisěnt́ Atäń Ězemeń baška promksso, konasont́ vankšnovi ansäk vejke kevkstema – Inäzoroń kočkamoś. Inäzoroń vejke važodema jutkoś – 3 iet́. Ěŕva ěrzänteń merevi kočkavoms Inäzoroks zäro melezě karmi.

Inäzoroks merevi kočkavoms ěŕva lomanenteń, konanteń topodst́ 18 iet́ dy kona a söpi ěrzäń lomaneks ulemačinzě. Inäzoroks ulems merevi ěŕva lomanenteń, konanteń ladit́ te Kojluvont́ 67-ce sörmadovkssont́ teškstaź vešematne, dy konaś sörmadoź ěli jovtaź ladso javolävty Atäń Ězementeń Inäzoroks kočkavoms meĺdenzě. Atäń Ězementeń merevi terdtnems Inäzoroks bažicä lomantneń baška kortamos dy maksnems tenst kevkstemat. Ansäk Inäzoroń kočkamo čistěnt́ Atäń Ězemeś važodi pekstaź važodema luvso, dy ěŕva vejondoń lomaneś, mik Inäzoroks uleme bažicätnejak, a noldavit́ te promksonteń.

Ods kočkaź Inäzoroś Atäń Ězemeń marto vejsě puty dy kemeksty Inäzoront́ tevs kundamo koeń čint́.

Inäzoronteń merevi ušodoms ěś važodemant́ tevs kundamo koent́ jutavtomado mejle, koso son veseń ikele jovty altamo Valmaksomanzo.

Inäzoronteń merevi

Inäzoronteń merevi:

  • aštems ěrzäraśkent́ kisě, kortams dy vetäms tevt́ sonzě peĺde;
  • pškalems RF-ń, lija raśkemastoroń kirdivijtneneń dy raśkejutkoń vejsěndävkstněneń ěrzäraśkeń vetämkoeń, ěkonomikań dy kuĺturań koenzě (pravanzo) vanstomań koräs;
  • ěś merematneń veĺde vetäms-teems raśkemolemant́ tevenzě.

Inäzoront́ vese Meremanzo dy ěś peĺde panžado javolävtomanzo putovit́ Inäzoront́ I-vaĺmazonzo. Inäzoroń Merematneń dy javolävtomatneń keleś – ěrzäń.

Inäzoroś ajgevi tevenzě ějstě Promksoń delegattněń 2/3 peĺkstněde vajgeĺtnesě ansäk sestě, buti son vesemeń ikele vid́ksty, kelä, a karmi topavtomo Kirdijuront́ tevputovksonzo, konatne jovtaź te Kojluvont́ 8-ce sörmadovkssont́. Inäzoronteń merevi ěś oläso lotkavtoms važodemant́. Sestě sesk purnavi Atäń Ězemeś dy jutavtovi od Inäzoroń kočkamoś.

Ěrämopinge

Vasence Ěrzäń Mastoroń prävtoks uĺneś Inäzor Tüštä. Tüštä, kona uĺneś sokicä lomaneks uĺneś kočkaź dy putoź Ěrzäń Atäń Ězemsě Ěrzäń Kirdi lomaneks — Inäzoroks. Kezereń valmorotnestě sörmadyt́ tede:

Koda Ineškipazoś teinze Modant́ dy ěrzä raśkent́, ěrzätne pek lamolgavtovst́ dy karmast́ peĺkstamo modant́ kisě. Tüštä maksś meĺ javomvtomonzo modant́ sestě, koli Verepazoś maksy Ine tešks verde: kośke taradoś, jokstaześ modas piželgady sonzě sokamont́ pert́. Tüštä karmaś Inäzoroks; Sonzě škaś ěrzätneń ěrämoluvsost lemdäź — "syrneń pingeks", sestě čačokšnost́ ansäk cörynet́.

Tüštädo mejle sodaviks Inäzoroks uĺneś kočkaź Purgaz. Sonenzě satotś sehte staka škaś — uĺnest́ pek lamo turemat ěŕva jondo: čivalgoma-pelevejonksto ruzoń prävttně tapiĺt́, lembe jonksto — Batyj ěsenzě ušmantneń marto.

Nevtevkst

inyazoro.info — oficiaĺnoj vaĺmalopa ěrzä raśkeń Inäzoroneń.