Promksoś

Википедиясто материал - аорев содамкундосто

Promksośěrzäraśkeń kočkavicä tökš vetikuroś. Promksoś purnavkšny 5 ies vest́, buti Ěrzäń Mastorsont́ oläčisě važodit́ ěrzäń vetämkoeń kojkurot, vejsěndävkst, raśkelomaneń vejs purnavkst, dy kodatkak kardavkst synst važodemanteń arast́. Promksont́ jutavtoma tarkaś-čiś javolävtovi Inäzoroń baška Meremaso, buti žo Inäzoroś kodamojak tuvtaloń koräs a karmi, sestě Atäń Ězemeń baška meĺputomaso.

Inäzoroś kemeksty Promksoń purnavoma čint́ umaŕkovoń kolmoce targočistěnt́, meeĺce Promksoń jutavtoma čident́ mejle 5 ietneń jutaź. Inäzoronteń ěrävi noldams Promksont́ jutavtoma čident́ Merema. Te tevkonövoś noldavi Promksont́ jutavtoma čident́ peĺiede ikele. Vasence Promksont́ jutavtoma čint́ putsy Inäzoroś, teń kisě son aravty 6 kovt promksonteń anokstams.

Zärdo Inäzoroś putsy ěś Meremanzo Promksoń jutavtomant́ koräs lomantneń seĺme ikelev I-vaĺmasonzo, kovoń jutaź Atäń Ězementeń ěrävi purnams Kočkamo kuro, kozoń karmit́ sovamo kolmo lomant́, konat aštemast-ulemast koräs vejket́ Promksoń delegattněń marto. Kočkamo kuroń promksoś lovovi važodicäks, zärdo ějsěnzě karmit́ uleme kavto lomande avoĺ sede alamo. Kočkamo kuront́ meĺputomatne kemekstavit́ vajgeleń lamočisěnt́ dy putovit́ protokoloń parcunso, konant́ teškstasyź (ěś ked́čeĺkesět) ansäk set́ Kočkamo kuros sovicätne, konat uĺnest́ promkssont́.

Karminderäjt́ Ěrzäń Mastoroń modatneń langso juridikań ěli politikań (policijań) kardamot ěli ameremat ěrzäraśkeń kojkurotneń dy ěrzäń vejsěndävkstněń turtov – Inäzoroś noldy baška Merema, konańsěnt́ javolävty Promksont́ a terdemadont́ dy net́ tuvtaltněde. Zärdo istämo Meremaś lisi, Promksont́ tarkas karmi važodeme Atäń Ězemeś sems, zärs Inäzoroś od Meremasonzo a javolävty sedikele ledstäź kardamotneń-amerematneń araśčidest.

Promksont́ araś kemekstaź delegatoń lamoksčizě. Kočkaź lomantneń lamoksčiś kemekstavi delegattněń lemluvtneń koräs, konatne maksovit́ Kočkamo kuros kočkamo peĺkstněsě.

Promksoń kočkaź lomaneks merevi ulems lomanenteń, konanteń topodst́ 18 iet́ dy konaś a söpi ěrzäń lomaneks ulemačinzě.

Promksoń kočkavicä delegatoks[витнемс | витнемс лисьмапрянть]

Promksoń kočkavicä delegatoks lovovi: – ěrzäń vetämkoeń kojkuro, lomaneń vejsěndävks, vele-sädoń kuro, paro teveń kuro (sede tov – ěrzätneń vejsěndävks), kona jutyze teškstamo tevent́ (registracijant́) ěś mastorso; – ěrzälomaneń kuro, konasont́ 30-de avoĺ sede alamo lomant́ (sede tov – ěrzätneń kuro), konat vejsěndävit́ Promksos ěś delegatoń (kočkaź lomaneń) kočkamos;

Ěrzäń lomaneń kurotneneń merevi kočkams Promksos vejke delegat ěŕva kolońgemeń lomantneń jutksto.

Promksos delegatoń kočkamoś ěrzäń lomaneń kurotneń peĺde putovi protokols, konań sörmadsty kuroń prävtoś (vetieś) dy kona kemeksty sonzě putomatešksě. Protokoloś poladovi kuront́ lemriśmesěnzě, kočkamo kvotant́ a kolamonzo meĺsě kirdeź.

Delegatoń Promksos kočkamoś ěrzälomaneń kuroń peĺde putovi protokols, konaś kemekstavi (ěś ked́čeĺkesěń putoź) te kuronteń vese sovicätnes.

Delegatoń kočkicä peĺkstně kočkit́ ěś delegatost ěś melest koräs: panžado ěli salava vajgeleń maksoma veĺde.

Delegatoń kočkamodo protokoltně maksovit́ kemekstamoń kis Kočkamo kuros Promksont́ jutavtoma činzě 2 kovtnede ikele.

Ansäk Promksoń topavtoma tevtnes sovit́[витнемс | витнемс лисьмапрянть]

Ansäk Promksoń topavtoma tevtnes sovit́: – ěrzäń raśkemolemant́ tökšmeĺtneń dy tevputovkstněń, konatneń savi topavtoms Atäń Ězementeń dy Inäzoronteń, kočkamoś dy aravtomaś-javolävtomaś;

– te Kojluvonteń polavtomań teemaś;

– Inäzoront́ tarkastonzo ajgemaś;

– Atäń Ězement́ noldamoś;

– Videkuront́ noldamoś;

Ěrzä Mastoroń bujkikstněń kemekstamoś.

Promksont́ važodemanzo veti Inäzoroś ěli sonzě meĺsě aravtoź Čiräzoś. Promksoń veticäś aravtni dy maksni Promksonteń kemekstams vannovicä kevkstematneń, meĺputovksoń arsevkstněń, maksni dy a maksni val delegattněneń, buti kijak terävty kolamo Promksoń jutavtoma luvont́.

Promksont́ meĺputomatne kemekstavit́ delegattněń vajgeleń lamočisěnt́. Te Kojluvont́ sörmadovkstněń polavtomado Promksont́ meĺputomatne kemekstavit́ delegattněń 2/3 peĺkstněde vajgeĺtnesě. Promksont́ meĺputomanzo putovit́ lomaneń seĺme ikelev Inäzoront́ I-vaĺmazonzo. Promkssont́ važodema keleks lovovi ěrzänseś.

Nevtevkst[витнемс | витнемс лисьмапрянть]

Inäzoroń konövteveń vetämokuro. Ěrzäraśkeń kočkavicä kurotneń teemadost-važodemadost Kojluvoś. 12.10.2019